بۆسنیا و ھەرزەگۆڤینا

وڵات لە باشووری ڕۆژھەڵاتی ئەورووپا

پۆتانەکان: 44°00′00″N 18°00′00″E / 44.00000°N 18.00000°E / 44.00000; 18.00000

بۆسنیا و ھەرزەگۆڤینا (بە بۆسنی: Bosna i Hercegovina) وڵاتێکە لە باشوور و باشووری ڕۆژھەڵاتی ئەورووپا، دەکەوێتە ناو باڵکان و لە ناوەڕاستی ئەو وڵاتانەی کە یووگۆسلاڤیای پێشوویان پێکھێنابوو. سارایێڤۆ پایتەخت و گەورەترین شار و مۆستار دووەم گەورەترین شاری بۆسنە و ھەرزەگۆڤینایە.

Bosnia and Herzegovina
Bosna i Hercegovina
Босна и Херцеговина
سروود: 
Državna himna Bosne i Hercegovine / Државна химна Босне и Херцеговине
The National Anthem of Bosnia and Herzegovina
ھەڵکەوتەی  بۆسنیا و ھەرزەگۆڤینا  (green) لە ئەورووپا  (dark grey)  —  [ڕێنوێن]
ھەڵکەوتەی  بۆسنیا و ھەرزەگۆڤینا  (green)

لە ئەورووپا  (dark grey)  —  [ڕێنوێن]

ھەڵکەوتەی  بۆسنیا و ھەرزەگۆڤینا  (green)

لە ئەورووپا  (dark grey)  —  [ڕێنوێن]

پایتەخت
و گەورەترین شار
سارایێڤۆ
43°52′N 18°25′E / 43.867°N 18.417°E / 43.867; 18.417
زمانە فەرمییەکان Bosnian, Croatian and Serbian.[١]
گرووپە ڕەگەزییەکان (٢٠٠٠) 48.0% بۆشناق,
37.1% سڕب,
14.3% کڕوات,
0.6% ھی دیکە[٢]
ناوی هاووڵاتی بۆسنەییەکان، ھەرزەگۆڤینییەکان[٢]
دەوڵەت Federal democratic republic[٢]
 -  High Representative Valentin Inzko1
 -  Presidency members Bakir Izetbegović2
Željko Komšić3
Nebojša Radmanović4
 -  Prime Minister Vjekoslav Bevanda
Independence
 -  First mentioned 950/753 
 -  Banate 1154 
 -  Kingdom 1377 
 -  Independence lost
   to Ottoman Empire conquest
1463 
 -  Bosnian uprising 1831 
 -  Jurisdiction transferred
   to Austro-Hungarian Empire
1878 
 -  Annexation of Bosnia by Austro-Hungarian Empire 1908 
 -  National Day November 25, 1943 (ZAVNOBIH
 -  Independence Day (from SFR Yugoslavia) یەکی ئازاری ١٩٩٢ 
 -  Observed ٦ی نیسانی ١٩٩٢ 
ڕووبەر
 -  سەرجەم ٥١،١٩٧ کیلۆمەتری چوارگۆشە (127th)
١٩،٧٤١ مایلی چوارگۆشە 
ژمارەی دانیشتوان
 -  بەراوردی ٢٠١١ ٣،٧٣٩،٧٣٧ [٣] (129th5)
 -  سەرژمێریی ١٩٩١ 4,377,033 [٤] 
 -  چڕی 75 کەس لە کیلۆمەتری چوارگۆشە (129th5)
١٩٤کەس لە مایلی چوارگۆشە
GDP (PPP) بەراوردی 2011
 -  سەرجەم $31.366 billion[٥] 
 -  سەرانە $8,063[٥] 
GDP (nominal) بەراوردی 2011
 -  سەرجەم $18.294 billion[٥] 
 -  سەرانە $4,702[٥] 
Gini (2007) 34.1[٦] 
HDI (٢٠١١) increase 0.733[٧] (high) (٧٤th)
دراو Convertible Mark (BAM)
ناوچەی کاتی CET (UTC+1)
 -  ھاوین (DST) CEST (UTC+2)
شێوازەکانی ڕێکەوتنووسین dd.mm.yyyy (CE)
لای لێخوڕین right
پاوانی ئینتەرنێت .ba
کۆدی تەلەفۆن 387
1 Not a government member; the High Representative is an international civilian peace implementation overseer with authority to dismiss elected and non-elected officials and enact legislation
2 Current presidency Chair; بۆشناق.
3 Current presidency member; کڕوات.
4 Current presidency member; سڕب.
5 Rank based on 2007 UN estimate of de facto population.

دانیشتوان دەستکاری

بەپێی ئامارەکانی ساڵی ٢٠١٤ ژمارەی دانیشتوانی وڵاتی بۆسنیا و ھەرزەگۆڤینا ٣,٨٢٤,٧٤٦ کەس بووە کە دەکاتە ٠.٠٥ لەسەدی ڕێژەی خەڵکی جیھان. تەمەنی مام‌ناوەندی خەڵکی ئەم وڵاتە ٣٩.٨ ساڵە. ھەروەھا ٥٠ لەسەدی دانیشتوانی وڵات لە شارەکان دەژین.[٨]


ئایین دەستکاری

ئایینەکان لە بۆسنیا و هەرزەگۆڤینا [٩]
ئایینەکان ڕێژە
سوننە
  
٥٤٫٠٪
ئۆرسۆدۆکس
  
٣١٫٠٪
کاتۆلیک
  
١٥٫٠٪

سەرچاوەکان دەستکاری

  1. ^ Agency of Statistics of Bosnia and Herzegovina. "About BiH". Agency of Statistics of Bosnia and Herzegovina. Archived from the original on 11ی Julyی 2012. Retrieved 23 February 2012. {{cite web}}: Check date values in: |archive-date= (help) ١١ی تەممووزی ٢٠١٢ لە وەیبەک مەشین، ئەرشیڤ کراوە.
  2. ^ ئ ا ب ھەڵەی ژێدەرەکان: تاگی <ref> ھەڵە؛ ھیچ دەقێک بۆ ژێدەری CIA نەدراوە
  3. ^ ھەڵەی ژێدەرەکان: تاگی <ref> ھەڵە؛ ھیچ دەقێک بۆ ژێدەری asbh نەدراوە
  4. ^ ١٩٩١ census -Total population of 4,377,033
  5. ^ ئ ا ب پ "Bosnia and Herzegovina". International Monetary Fund. Retrieved 2011-04-21.
  6. ^ "Distribution of family income – Gini index". The World Factbook. CIA. Retrieved 2009-09-01. ١٣ی حوزەیرانی ٢٠٠٧ لە وەیبەک مەشین، ئەرشیڤ کراوە.
  7. ^ "Human Development Report 2011" (PDF). United Nations. 2011. Retrieved 29 November 2011.
  8. ^ Countries in the world (ranked by ٢٠١٤ population)(ئینگلیسی). ماڵپەڕی Worldometers. سەردان لە ڕێکەوتی ‏١٥ی ئایاری ٢٠١٥.
  9. ^ بەختیاری, سەعی. جوگرافیا. تاران: ڕێکخراوی جوگرافیاییو کارتۆگرافی گیتاناسی. ISBN 978-964-342-431-2.