ھادریان

ئیمپڕاتۆرێکی ڕۆمانی

ھادریان (بە لاتینی: PVBLIVS ÆLIVS HADRIANVS AVGVSTVS ; ٢٤ی کانوونی دووەمی ٧٦ز - ١٠ی تەممووزی ١٣٨ز) ئیمپراتۆرێکی ڕۆمانی بووە کە لە ساڵی ١١٧ تا ١٣٨ فەرمانڕەوایی کردووە. لە خێزانێکی ڕۆمانی-ئیتاڵی بە ڕەچەڵەک ئیسپانی لەدایکبووە و لە شاری ئاتری ئیتاڵی لە بیسینۆمەوە لە ئیسپانیا نیشتەجێ بووە. باوکی ئەندامی ئەنجومەنی پیران و ئامۆزای یەکەمی ئیمپراتۆر تراجان بووە. لە سەرەتای ژیانی پیشەیی خۆیدا لەگەڵ ڤیبیا سابینا خوشکە گەورەکەی تراجان ھاوسەرگیری کردووە، پێش ئەوەی ئەوەی دیکە ببێتە ئیمپراتۆر و لەوانەیە لەسەر داوای پۆمپیۆ پلۆتینا (ھاوسەرەکەی تراجان) بێت. ھاوڕێ نزیکەکەی پلۆتینا و تراجان، ڕاوێژکار لوسیۆس لیسینیوس سوورا لەگەڵ ھادریان پەیوەندییەکی باشیان ھەبوو.[١]

ھادریان (١١٧–١٣٨)

سەرەتای ژیان دەستکاری

ھادریان لە ٢٤ی کانوونی دووەمی ٧٦ز لەدایکبووە، بە ئەگەرێکی زۆرەوە لە ئیتاڵیا (نزیک سیڤیلیای نوێ) لە پارێزگای ھیسپانیای بایتیکا ڕۆمانی، ژیاننامەنووسێکی ڕۆمانی بانگەشەی ئەوە دەکات کە لە ڕۆما لەدایکبووە. ناوی تەواوی پوبلیۆس ئەلیوس ھادریانۆس بووە. باوکی بەناوی پبلیۆس ئایلیۆس ھادریانۆس ئافێر، کە ئەندامی ئەنجومەنی پیران بووە بە پلەی سەرباز لە پاسەوانی ئیمڕاتۆرییەتی ڕۆمانی، لە ئیتاڵیا لەدایکبووە و گەورە بووە بەڵام لە ڕووی باوکییەوە پەیوەندی بە خێزانێکی ھادریا (ئەتری نوێ)و ھەبووە لە ڕێگەی چەند نەوەیەک و لە ماوەی چەند سەدەیەکدا، کە شارۆچکەیەکی کۆنە لە شاری پێسینۆم.[٢][٣][٤][٥]

سەرچاوەکان دەستکاری

  1. ^ https://ar.wikipedia.org/wiki/هادريان?wprov=sfla1
  2. ^ داڕێژە:استشهاد بكتاب
  3. ^ Alicia M. Canto, Itálica, sedes natalis de Adriano. 31 textos históricos y argumentos para una secular polémica, Athenaeum XCII/2, 2004, 367–408. 3 March 2020[Date mismatch] لە وەیبەک مەشین ئەرشیڤ کراوە.
  4. ^ Ronald Syme, "Hadrian and Italica" (Journal of Roman Studies, LIV, 1964; pp.داڕێژە:فراغات142–149) supports the position that Rome was Hadrian's birthplace. Canto argues that among the ancient sources, only the هستوريا أوغوستا، Vita Hadriani 2,4, claims this. 25 other sources, including Hadrian's horoscope, state that he was born in Italica. See Stephan Heiler, "The Emperor Hadrian in the Horoscopes of Antigonus of Nicaea", in Günther Oestmann, H. Darrel Rutkin, Kocku von Stuckrad, eds. ,Horoscopes and Public Spheres: Essays on the History of Astrology, Walter de Gruyter, 2005, p. 49 داڕێژە:ردمك: Cramer, FH. , Astrology in Roman Law and Politics, Memoirs of the American Philosophical Society, 37, Philadelphia, 1954 (reprinted 1996), 162–178, footnotes 121b, 122 et al. ,Googlebooks preview O.داڕێژە:فراغاتNeugebauer and H.داڕێژە:فراغاتB. Van Hoesen, "Greek Horoscopes" Memoirs of the American Philosophical Society, 48, 76, Philadelphia, 1959, pp. 80–90, 91, and footnote 19, googlebooks preview of 1987 edition 28 April 2016[Date mismatch] لە وەیبەک مەشین ئەرشیڤ کراوە.
  5. ^ Royston Lambert, Beloved And God, pp.داڕێژە:فراغات31–32.