ڤیگنیزم: جیاوازیی نێوان پێداچوونەوەکان

[وەشانی تاوتوێکراو][وەشانی تاوتوێکراو]
ناوەڕۆکی سڕاو ناوەڕۆکی زیادکراو
دەربازدانی ٣ سەرچاوە و تاگکردنی ٠ بە مردوو) #IABot (v2.0.7
ب ڕۆبۆت: لەجێدانانی خۆگەڕی دەق (-چوونکە +چونکە) بەپێی ئێرە؛ دەستکاریی جوانکاری
ھێڵی ٧٠:
 
=== بەناوبانگ بوونی (٢٠١٠کان) ===
[[پەڕگە:Vegetarianism and veganism page views, Wikipedia.jpg|thumbوێنۆک|upright=1.35|alt=chart|250px|خوێندنەوەی پەڕەی ڤیگنزم لە ساڵی ٢٠١٠ەکاندا زیادی کرد لە ویکیپیدیا.<ref name=pageviews>[http://www.boell.de/sites/default/files/meat atlas2014.pdf ''Meat Atlas'']{{dead link|date=ئەیلوولی ٢٠١٧ |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}, Heinrich Böll Foundation, Friends of the Earth Europe, 2014, p. &nbsp;57; Mona Chalabi, [http://www.theguardian.com/news/datablog/2014/jan/09/meat-atlas-latin-america-soybean-empire-food "Meat atlas shows Latin America has become a soybean empire"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20161202023000/https://www.theguardian.com/news/datablog/2014/jan/09/meat-atlas-latin-america-soybean-empire-food |date= ٢ی کانوونی یەکەمی ٢٠١٦ }}, ''The Guardian'', 9 January 2014.</ref>]]
ژەمە ڤیگنییەکان بە شێوەیەکی خێرا و بەناوبانگ زیادی کرد لە ساڵی ٢٠١٠.<ref name="Pendergrast">{{cite book |last=Pendergrast |first=Nick |chapter=Environmental Concerns and the Mainstreaing of Veganism |doi=10.4018/978-1-4666-9553-5.ch006 | editor-last=Raphaely | editor-first=T. | title=Impact of Meat Consumption on Health and Environmental Sustainability | publisher=IGI Global | year=2015 | isbn=978-1-4666-9554-2 | url=https://books.google.com/books?id=Gkz-CgAAQBAJ&pg=PA106 | page=106}}</ref> فرۆشگا و خواردنگەکان دەستیان کرد بە فرۆشتنی بەرھەمە ڤیگنییەکان و ئەو جۆرە بەرھەمانەیان زیادتر کرد لە لیستەکانیاند، ھەروەھا سوپەرمارکێتەکان پەرەیان دا بە ھەڵبژاردە ڤیگنییەکانیان.<ref>Rynn Berry, "Veganism," ''The Oxford Companion to American Food and Drink'', Oxford University Press, 2007, pp. &nbsp;[https://books.google.com/books?id=AoWlCmNDA3QC&pg=PA604 604–605] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20161205014234/https://books.google.com/books?id=AoWlCmNDA3QC&pg=PA604 |date= ٥ی کانوونی یەکەمی ٢٠١٦ }}.</ref> جێگرەوەی گۆشت (کە لە گۆشت دەچێت و تامی گۆشت دەدات بەڵام گۆشت نییە) ڕێژەی کڕینی بە جیھانی بە ٨٪ زیادی کرد لە نێوان ساڵەکانی ٢٠٠٥–٢٠١٠،<ref name=Burt19May2012>Kate Burt, [http://www.independent.co.uk/life-style/food-and-drink/features/is-this-the-end-of-meat-7765871.html "Is this the end of meat?"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20161021050345/http://www.independent.co.uk/life-style/food-and-drink/features/is-this-the-end-of-meat-7765871.html |date=٢١ی تشرینی یەکەمی ٢٠١٦ }}, ''The Independent'', 19 May 2012.</ref> لە [[ویلایەتە یەکگرتووەکان]] بەتەنھا ٨٪ زیادی کرد لە نێوان ٢٠١٢–٢٠١٥ (٥٥٣$ میلیۆن لە ساڵێکدا).<ref name=Shah8Jan2016>Allie Shah, [http://www.startribune.com/nation-s-first-vegan-butcher-shop-to-open-in-minneapolis-jan-23/364641531/ "Nation's first vegan butcher shop to open in Minneapolis Jan. 23"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180313000004/http://www.startribune.com/nation-s-first-vegan-butcher-shop-to-open-in-minneapolis-jan-23/364641531/ |date=١٣ی ئازاری ٢٠١٨ }}, ''Star Tribune'', 8 January 2016.</ref>
لە [[شانشینی یەکگرتوو]] فرۆشی شیری ڕووەکی بە ڕێژەی ١٥٥٪ زیادی کرد لە تەنھا دوو ساڵدا، لە ٣٦ میلیۆن لیترەوە لە ٢٠١١ بۆ ٩٢ میلیۆن لیتر لە ٢٠١٣.<ref name=Khomani8Feb2015>Nadia Khomami, [http://www.theguardian.com/lifeandstyle/2015/feb/08/veganism-celebrities-baftas-beyonce-health-animal-welfare "From Beyoncé to the Baftas, vegan culture gets star status"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20161223202556/https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2015/feb/08/veganism-celebrities-baftas-beyonce-health-animal-welfare |date=٢٣ی کانوونی یەکەمی ٢٠١٦ }}, ''The Guardian'', 8 February 2015.</ref>
ھێڵی ١٠٠:
 
=== ھێلکە، بەرھەمی سپیاتی، ھەنگوین و ئاوریشم ===
[[پەڕگە:Animal Abuse Battery Cage 02.jpg|thumbوێنۆک|پیشەسازی ھێلکە و شیری مۆدێرن بە بەرزی بە بێ ئاکارانە ناسراوە لەلایەن ڤیگنەکانەوە. ئەو مریشکانەی کە بەخێو دەکرێن لە پێناو ھێلکەدا لەناو قەفەزی بچووک دا گەورە دەکرێن، کە ھەندێک جار ھەر قەفەزە و لە یەک مریشک زیاتری تێدایە، تووشی برینداری دەبن بەھۆی بچووکی قەفەزەکانەوە. زۆربەی کات مریشکەکانی کە لە پیشەسازییەکە بەخێو دەکرێن ڕووناکی خۆریش بە شێوازێکی ڕاستەوخۆ نابینن.]]
جیاوازی سەرەکی ژەمی خۆراکیی ڤیگنێک و ڕووەکخۆرێک ئەوەیە کە ڤیگنەکان ھێلکە و بەرھەمی سپیاتی لە ژەمەکانیان دەردەکەن بەھۆی ئەوەی لەکاتی بەرھەمھێنانیاندا ئازار دەگەێنن و دەبێتە ھۆی مردنی پێشوەخت. بۆ نموونە ھەموو مریشکەکان بەھۆی مادەی کیمیاییەوە وایان لێدەکرێت کە زیاتر ھێلکە بکەن، زۆرجار ئەمە دەبێتەھۆی [[جەڵدەی دڵ]] و مردن. یاخود لەکاتی شکانی ھێلکەدا کاتێک کە نێر دەردەچن بەزیندوێتی دەھاڕدرێن چونکە سوودیان نابێت بۆ [[پیشەسازی]] ھێلکە.<ref name="egg">S. Aerts, et al. , "Culling of day-old chicks: opening the debates of Moria?" in Kate Millar, Pru Hobson West, Brigitte Nerlich (eds.), ''Ethical Futures: Bioscience and Food Horizons'', Wageningen Academic Publishers, 2009, p. &nbsp;[https://books.google.com/books?id=cFwbq035LsQC&pg=PA117 117] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20161205044717/https://books.google.com/books?id=cFwbq035LsQC&pg=PA117 |date= ٥ی کانوونی یەکەمی ٢٠١٦ }}; [http://www.vegsoc.org/page.aspx?pid=587# "Egg Production & Welfare"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20180316205339/https://www.vegsoc.org/page.aspx?pid=587 |date=١٦ی ئازاری ٢٠١٨ }}, Vegetarian Society, accessed 17 December 2012.</ref> بۆ بەدەستھێنانی شیر لە ئاژەڵی دیاریکراو (زیاتر لە [[مانگا]]کاندا دەبینرێت) یەکەمجار مانگاکە دووگیاندەکرێت، بۆ بەرھەمھێنانی شیر، دوای لەدایکبوونی بەچکەکە، ئەگەر نێربێت لە دایکیان جیادەکرێنەوە و دەکوژرێن، زۆرجار بە لێدان لەسەریان بە دار و ئاسن و دواتر گۆشتەکەیان دەفرۆشرێت. ئەمە دووبارە دەکرێتەوە بۆ ماوەی ٧–٨ ساڵ، دواتر دایکەکەش دەکوژرێت و گۆشتەکەی دەفرۆشرێت. بەچکە مێینە چێلەکان لەدوای ٢٤ کاتژمێر لەلەدایکبوونیان، لە دایکەکان جیادەکرێنەوە و جێگرەوەی شیری دایکەکەیان دەدەنێ. ئەم چێلە تا نزیکەی کۆتایی ژیانی تەرخاندەکرێت بۆ بەکارھێنانی شیرەکەی و بەھەمان شێوەی دایکەکەی دەژی. لەکاتێکدا کە نەیتوانی سوودی زیاتری بۆ پیشەسازییەکە ھەبێت، دەکوژرێت و بازرگانی بە پاشماوەکانییەوە دەکرێت.<ref name="milk">Lori Gruen, ''Ethics and Animals'', Cambridge University Press, 2011, pp. &nbsp;85–86; Erik Marcus, ''Veganism: The New Ethics of Eating'', McBooks Press, 2000, pp. &nbsp;[https://books.google.com/books?id=ONYfgAGyvPQC&pg=PA128 128–129] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20161205022017/https://books.google.com/books?id=ONYfgAGyvPQC&pg=PA128 |date= ٥ی کانوونی یەکەمی ٢٠١٦ }}.</ref>
 
ھێڵی ١٣٦:
ڤیتامین بی١٢ بەرھەمێکی بەکتریاییە کە بۆ دابەشبوونی خانەکان، پێکھێنان و یارمەتیدان بۆ گەشەکردنی خڕۆکە سوورەکانی خوێن، بۆ دروستبوونی [[دی ئێن ئەی]]، و بۆ بەکارخستنی دەمارە ڕاگەیاندنەکان پێویستە. بەدەست نەھێنانی ئەم ڤیتامینە، زیانێکی زۆر گەورەی لێدەکەوێتەوە بۆ سەر مێشک، و گەر چارەسەر نەکرێت، دەشێت مردنی لێ بکەوێتەوە و ببێتە ھۆی مردنی ئەو کەسە.<ref name="HannibalLysne2016"/><ref name=MangelsB12>Reed Mangels, Virginia Messina, and Mark Messina, "Vitamin B<sub>12</sub> (Cobalamin)", ''The Dietitian's Guide to Vegetarian Diets'', Jones & Bartlett Learning, 2011, [https://books.google.com/books?id=eJ10HoYQ2woC&pg=PA181 181–192].</ref>{{efn|The [[Recommended Dietary Allowance|RDA]] for B<sub>12</sub> for adults (14+ years) is 2.4 [[micrograms]] (µg) a day, rising to {{nowrap|2.4 and 2.6 µg}} during pregnancy and lactation respectively. For infants and children, it is 0.4&nbsp;µg for 0–6 months, 0.5&nbsp;µg for 7–12 months, 0.9&nbsp;µg for 1–3 years, 1.2&nbsp;µg for 4–8 years, and 1.8&nbsp;µg for 9–13 years.<ref>{{Cite web|url=https://ods.od.nih.gov/factsheets/VitaminB12-HealthProfessional/|title=Vitamin B12 – Fact Sheet for Health Professionals|date=11 February 2016|publisher=Office of Dietary Supplements, US [[National Institutes of Health]]|accessdate=24 February 2018}}</ref>}} زۆری ڕێژەی فۆلاسین لە ژەمە ڕووەکیەکاندا دەبێتە ھۆی داپۆشینی کەمیی ڤیتامین بی١٢، بۆیە ڕەنگە نیشانەکانی کەمی ئەم ڤیتامینە ھەتاکوو ئاستەکانی کۆتایی زیان بە دەمارەکان دەرنەکەوێت و ڕەنگیشە ھەندێک لە زیانەکان چارەسەری نەبێت، وەک: تێکچوونی دەرەکی و ناوەکی مێشک، شەلەل مێشک، و کوێربوون.<ref name=pmid19562864/><ref name=RizzoLagana2016 /><ref name=BrianiDalla2013>{{cite journal| vauthors=Briani C, Dalla Torre C, Citton V, Manara R, Pompanin S, Binotto G et al.| title=Cobalamin deficiency: clinical picture and radiological findings|journal=Nutrients|year= 2013|volume= 5|issue= 11|pages= 4521–39|pmid=24248213|doi=10.3390/nu5114521|pmc=3847746|type=Review }}</ref> ڕەنگە هەندێک جار ڤیگنەکان کەمتر لە پێویست ڤیتامین بی١٢یان دەست بکەوێت.<ref name=RizzoLagana2016>{{cite journal| vauthors=Rizzo G, Laganà AS, Rapisarda AM, La Ferrera GM, Buscema M, Rossetti P et al.| title=Vitamin B12 among Vegetarians: Status, Assessment and Supplementation|journal=Nutrients|year= 2016|volume= 8|issue= 12|pages=767|pmid=27916823|doi=10.3390/nu8120767|pmc=5188422|type=Review }}</ref><ref name=BrianiDalla2013 />{{efn|[[Reed Mangels]] (2006): "Vitamin B12 is needed for cell division and blood formation. Neither plants nor animals make vitamin B12. Bacteria are responsible for producing vitamin B12. Animals get their vitamin B12 from eating foods contaminated with vitamin B12 or from the bacteria present in their rumen and then the animal can become a source of vitamin B12 itself. Plant foods do not contain vitamin B12 except when they are contaminated by microorganisms or have vitamin B12 added to them. Thus, vegans need to look to fortified foods or supplements to get vitamin B12 in their diet."<ref name=Mangels2006>Debra Wasserman, [[Reed Mangels]], ''Simply Vegan'', The Vegetarian Resource Group, 2006, [https://books.google.com/books?id=VSEy_HJ_w7QC&pg=PA171 171]; also at Reed Mangels, [http://www.vrg.org/nutrition/b12.htm "Vitamin B12 in the Vegan Diet"], The Vegetarian Resource Group, accessed 8 July 2015.</ref>}} باشترین سەرچاوەی ڤیتامینەکە بۆ ڤیگنەکان بەکارھێنانی تەواوکەرە یاخود ئەو خۆراکانەی بەو ڤیتامینە دەوڵەمەند کراوە.<ref name=Gille2015rev>{{cite journal|last1=Gille|first1=D|last2=Schmid|first2=A|title=Vitamin B12 in meat and dairy products|journal=Nutrition Reviews|date=February 2015|volume=73|issue=2|pages=106–15|doi=10.1093/nutrit/nuu011|pmid=26024497|type=Review}}</ref> ھەموو کەسێک مەترسی کەمبوونی ڤیتامین بی١٢یان لەسەرە بەبێ جیاوازی ژەمە خۆراکییەکەیان، [[ڕووەکخۆری|ڕووەکخۆرەکانیش]] بەھەمان شێوە مەترسیان لەسەرە لەم ڕووانگەیەوە، بە تایبەتی لە بەتەمەنەکاندا و ئەوانەی کە نەخۆشی درێژخایەنیان ھەیە.<ref name=PawlakMay2014>{{cite journal |last1=Pawlak |first1=R |last2=Lester |first2=S E |last3=Babatunde |first3=T |title=The prevalence of cobalamin deficiency among vegetarians assessed by serum vitamin B12: a review of literature |journal=European Journal of Clinical Nutrition |date=26 March 2014 |volume=68 |issue=5 |pages=541–548 |doi=10.1038/ejcn.2014.46 |pmid=24667752 |doi-access=free }}</ref><ref>{{cite journal |last1=Wong |first1=CW |title=Vitamin B12 deficiency in the elderly: is it worth screening? |journal=Hong Kong Medical Journal |date=10 March 2015 |volume=21 |issue=2 |pages=155–64 |doi=10.12809/hkmj144383 |pmid=25756278 |doi-access=free }}</ref> ئەوانەشی کە گۆشت دەخۆن بە ھەمان شێوە لەژێر مەترسیی کەمبوونی ئەم ڤیتامینەن، بەڵام بە ڕێژەیەکی کەمتر؛ خواردنی گۆشت بە واتای ئەوە نایەت کە ئەگەری تووشبوون بە کەمی ڤیتامین ب١٢ ٠٪‏ە. ڤیگنەکان ئەوەیان لەسەرە کە ڕێنمایی تەواوەتی وەرگرن لەسەر خواردنی ئەم ڤیتامینە بە شێوەیەکی تەواوەتی و بە بڕی پێویست، کە لەھەمان کاتدا خۆراک و بەرھەمی لە قوتونراو و تایبەت ھەیە بۆ دەستکەوتنی ڤیتامین بی١٢ کە دەتواندرێت سوودی لێ ببیندرێت.{{efn|name=B12extra|Roman Pawlak, et al. (''[[Nutrition Reviews]]'', 2013): "The main finding of this review is that vegetarians develop B<sub>12</sub> depletion or deficiency regardless of demographic characteristics, place of residency, age, or type of vegetarian diet. Vegetarians should thus take preventive measures to ensure adequate intake of this vitamin, including regular consumption of supplements containing B<sub>12</sub>."<ref name=PawlakFeb2013>{{cite journal |last1=Pawlak |first1=Roman |last2=Parrott |first2=Scott James |last3=Raj |first3=Sudha |last4=Cullum-Dugan |first4=Diana |last5=Lucus |first5=Debbie |title=How prevalent is vitamin B<sub>12</sub> deficiency among vegetarians? |journal=Nutrition Reviews |date=February 2013 |volume=71 |issue=2 |pages=110–117 |doi=10.1111/nure.12001 |pmid=23356638 }}</ref>}}
 
بی١٢ لە سروشتدا تەنیا بە ھۆی چەند جۆرە [[بەکتریا]] و شیکەرەوەیەک دێتە بەرھەم؛ ئاژەڵەکان و ڕووەکەکان و کەڕووەکان دروستی ناکەن.<ref name=Gille2015rev /><ref>{{cite journal |last1=Moore |first1=Simon J. |last2=Warren |first2=Martin J. |title=The anaerobic biosynthesis of vitamin B12 |journal=Biochemical Society Transactions |date=22 May 2012 |volume=40 |issue=3 |pages=581–586 |doi=10.1042/BST20120066 |pmid=22616870}}</ref><ref>{{cite book |doi=10.1007/978-0-387-78518-9_18 |chapter=Vitamin B12: Biosynthesis of the Corrin Ring |title=Tetrapyrroles |year=2009 |last1=Graham |first1=Ross M. |last2=Deery |first2=Evelyne |last3=Warren |first3=Martin J. |pages=286–299 |isbn=978-0-387-78517-2 }}</ref> ڤیتامینەکە لەلایەن چەند بەکتریایەکی [[کۆئەندامی ھەرس]]ەوە لە مرۆڤ و ئاژەڵەکاندا دێتە بەرھەم،<ref name=Gille2015rev /> بەڵام مرۆڤ ناتوانێ ئەو ڕێژەیەی لە ڤیتامینەکە دروستی دەکات لە کۆئەندامی ھەرسیەوە ھەڵمژێتەوە، چوونکەچونکە لە قۆڵۆنەوە بەرھەم یەت و ئەمەش دەگەڕێتەوە بۆ نەبوونی تورەکە لە مرۆڤدا تاکوو بی١٢ی تیادا ھەڵبگیرێت، بە پێچەوانەی مانگا و مەڕەکان.<ref name=Gille2015rev />
 
[[پەڕگە:Vitamin B12.JPG|وێنۆک|ڕاست|ڤیتامین بی١٢ بە شێوەی دەرزیش بەردەستە.]]
ھێڵی ١٦٢:
 
== فەلسەفە ==
ڤیگنیزمی ئاکاری دژی [[سپیشیزیزم]]ە، کە پێکھاتووە لە جیاکاری لە بەینی ئاژەڵان و دانی بەھا و ماف لەسەر بنەمای جۆرەکەیان بەتەنیا. سپیشیزیزم وا دەکات کە لە کۆمەڵگەدا وەک شتێکی ئاسایی سەیر بکرێت کاتێک ئاژەڵەکان بەکاردەھێندرێن.<ref>Francione and Garner 2010, [https://books.google.com/books?id=BwK-ZrHeapoC&pg=PA71 71–72] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20161204222909/https://books.google.com/books?id=BwK-ZrHeapoC&pg=PA71 |date= ٤ی کانوونی یەکەمی ٢٠١٦ }}.</ref><ref name=Francione2013p150>{{cite web|authors=Gary Francione, Erik Marcus|title=Animals as Persons: Erik Marcus Debates Professor Francione on Abolition vs. Animal Welfare|publisher=Columbia University Press|year=2013|page=150|url=http://www.abolitionistapproach.com/media/pdf/francione-marcus-debate.pdf|quote=(Francione) Pursuing improved welfare conditions is like campaigning for 'conscientious rapists' who will rape without beating.|accessdate=25 February 2007|archive-url=https://web.archive.org/web/20170701031248/http://www.abolitionistapproach.com/media/pdf/francione-marcus-debate.pdf|archive-date= ١ی تەممووزی ٢٠١٧|dead-url=yes}}</ref> گاری فرانچۆنی کە پرۆفیسۆری یاسایە، دەڵێت کە نابێت ئەو بوونەوەرانەی ھەستیارن وەک شتومەک مامەڵەیان لەگەڵ بکرێت و دەبێت ھەموویان مافی ئەوەیان ھەبێت بە ئاسوودەیی بژین؛ ئەو ھەروەھا پێی وایە کە ڤیگنیزم شێوازێکی ژیانی شیاوە بۆ ھەموو ئەوانەی کە پێی دەزانن کە ئاژەڵان بەھای ڕەوشتییان ھەیە.<ref>Francione and Garner 2010, [https://books.google.com/books?id=BwK-ZrHeapoC&pg=PA62 62ff] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20161205023406/https://books.google.com/books?id=BwK-ZrHeapoC&pg=PA62 |date= ٥ی کانوونی یەکەمی ٢٠١٦ }}.</ref> فەیلەسووف تۆم رێیگن دەڵێت کە ئاژەڵەکان بەھایان ھەیە و دەبێت مافی ژیانیان ھەبێت چوونکەچونکە باوەڕ و حەزیان ھەیە و لەتوانایاندا ھەیە بیر بکەنەوە و کردارێک لە پێناو ئەنجامێک ئەنجام بدات. رێیگن دەڵێت کە باوەڕ و خۆشی و حەزە ئابوورییەکانی جووتیارەکان ناتوانن لە ڕووی ئەخلاقییەوە ببنە ھۆی بەرپەرچدانەوەی ئەو ڕاستییە.<ref>Tom Regan, ''The Case for Animal Rights'', University of California Press, 1983, [https://books.google.com/books?id=Y0tWjRmxFE4C&pg=PA243 243] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20161205035309/https://books.google.com/books?id=Y0tWjRmxFE4C&pg=PA243 |date= ٥ی کانوونی یەکەمی ٢٠١٦ }}, [https://books.google.com/books?id=Y0tWjRmxFE4C&pg=PA333 333–339] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20161204193303/https://books.google.com/books?id=Y0tWjRmxFE4C&pg=PA333 |date= ٤ی کانوونی یەکەمی ٢٠١٦ }}.</ref>
 
== دێمۆگرافیک ==
ھێڵی ١٩٩:
{{تووڵی دەروازە|خۆراک|پزیشکی}}
 
[[پۆل:ڤیگنیزم| ]]
[[پۆل:شێوازی ژیان]]