ئەشعەریەت (بە عەرەبی: اشعريه‎: بە کوردی: ئەشعەریەت یان ئەشعەریزم) یەکێکە لە قوتابخانە سونەیەکانی ناو فکری ئیسلامی، کە دامەزراوە لەلایەن ئەبو حەسەنی ئەشعەری لە سەدەی دەیەمی زایینی، ڕەچەڵەکی ئەبوو حەسەن ئەشعەری دەگەڕێتەوە بۆ ئەبوو موسا ئەشعەری هاوەڵی پێغەمبەر محەممەد.[١][٢]

سەرچاوەکان دەستکاری

  1. ^ Javad Anvari, Mohammad (2015). "al-Ashʿarī". In Madelung, Wilferd; Daftary, Farhad (eds.). Encyclopaedia Islamica. Translated by Melvin-Koushki, Matthew. Leiden and Boston: Brill Publishers. doi:10.1163/1875-9831_isla_COM_0300. ISSN 1875-9823.
  2. ^ Thiele, Jan (2016) [2014]. "Part I: Islamic Theologies during the Formative and the Early Middle period – Between Cordoba and Nīsābūr: The Emergence and Consolidation of Ashʿarism (Fourth–Fifth/Tenth–Eleventh Century)". In Schmidtke, Sabine (ed.). The Oxford Handbook of Islamic Theology. Oxford and New York: Oxford University Press. pp. 225–241. doi:10.1093/oxfordhb/9780199696703.013.45. ISBN 9780199696703. LCCN 2016935488.