کوشتنی ھاوسەر (ژن): جیاوازیی نێوان پێداچوونەوەکان

ناوەڕۆکی سڕاو ناوەڕۆکی زیادکراو
spelling of English url) #IABot (v2.0.8.2) (GreenC bot
Adding 2 books for ویکیپیدیا:سەلماندنیبوون (20211014sim)) #IABot (v2.0.8.2) (GreenC bot
ھێڵی ١٠:
 
== ھۆکاری کلتووری ==
کلتووری کۆمەڵگەیی ھەندێک لە قوربانی و بکوژەکان یارمەتیدەر و ڕێگەخۆشکەر بوون بۆ دیاردەی کوشتنەکان. بۆ نموونە، دیاردەی کوشتنی شەرەفمەندانە کە پیاوەکە ھەڵدەستێت بە کوشتنی ھاوسەرەکەی چونکە ژنەکە بۆتە ھۆی شەرمەزاری بۆ خێزانەکەی و ئەم دیاردەیە پەسەندکراو و باوە لە کۆمەڵگە پیاوسالارییەکان دا. لە جیھان دا نزیەکەی ٤٢٪ ی قوربانییە ژنەکانی کوشتنی شەرەفمەندانە دووچاری کوشتن بوونەتەوە چونکە کۆمەڵگەکە بەشێوەیەکی گشتی دیدگە و باوەڕیان وابووە کە ژنەکان «سەرپێچییەکی سێکسی» یان ئەنجامداوە.<ref>{{cite journal|last1=Harris|first1=G|last2=Hilton|first2=N|last3=Rice|first3=M|last4=Eke|first4=A|title=Children killed by genetic parents versus stepparents☆|journal=Evolution and Human Behavior|date=March 2007|volume=28|issue=2|pages=85–95|doi=10.1016/j.evolhumbehav.2006.08.001}}</ref> یەکێکی تر لە دابونەریتە یارمەتیدەرەکان بریتییە لە یاسا خێزانییە جیاکارییکەرەکان و نەرم نواندێک لە بەندی یاساکانی کوشتن دەربارەی کوشتنە شەرەفمەندانەکان.<ref>{{cite journal|last1=Daly|first1=Martin|last2=Wilson|first2=Margo I.|title=Some differential attributes of lethal assaults on small children by stepfathers versus genetic fathers|journal=Ethology and Sociobiology|date=July 1994|volume=15|issue=4|pages=207–217|doi=10.1016/0162-3095(94)90014-0}}</ref> لە وڵاتی تورکیادا، شەرمەزارییەکی کۆمەڵایەتی زۆر کەم ھەیە لەسەر کوشتنی شەرەفمەندانە و ڕێژەی ٣٧٪ ی دانیشتوانی ناوچە کۆنەخوازەکان بڕوایان وایە کە ئافرەتی ناپاک دەبێت بکوژرێت.<ref name="dalyev">{{cite journal|last1=Daly|first1=M|last2=Wilson|first2=M|title=Evolutionary social psychology and family homicide|url=https://archive.org/details/sim_science_1988-10-28_242_4878/page/519|journal=Science|date=28 October 1988|volume=242|issue=4878|pages=519–524|doi=10.1126/science.3175672|pmid=3175672|bibcode=1988Sci...242..519D}}</ref> ئەو بیروڕایانەی کە کوشتنی شەرەفمەندانەی پێ پەسەندە بەھەمان شێوە لە نێوان منداڵان و پێگەیشتووانی وڵاتی ئوردون و ھیندستانیش دا بوونی ھەیە.<ref>Dutton, D.G. (2002). Personality dynamics of intimate abusiveness. Journal of Psychiatric Practive 8(4), pp. 216-228</ref> لە وڵاتی ئۆرۆگوای، دادوەر دەتوانێت پیاوی بکوژ بێتاوان و ئازاد بکات ئەگەر سەلمێندرا ھۆکاری کوشتنەکە بەھۆی ناپاکی ئافرەتەکەوە بووە.<ref name="dalyev2">{{cite journal|last1=Daly|first1=M|last2=Wilson|first2=M|title=Evolutionary social psychology and family homicide|url=https://archive.org/details/sim_science_1988-10-28_242_4878/page/519|journal=Science|date=28 October 1988|volume=242|issue=4878|pages=519–524|doi=10.1126/science.3175672|pmid=3175672|bibcode=1988Sci...242..519D}}</ref>
 
کوشتنی ھاوسەری ژن دەکرێت بەربڵاو بێت تەنانەت لەو وڵاتانەی کە کوشتنی شەرەفمەندانە وەک پەسەندکراو و دروست تەماشاناکرێت. بۆ نموونە، لە باشووری ئەفریقا مەزەندە دەکرێت لە ھەر ھەفتەیەک دا پێنج ئافرەت بکوژرێت لەلایەن ھاوسەرە سۆزدارەکانییانەوە.<ref name="buss">{{cite web|last1=Buss|first1=D.M|last2=Duntley|first2=J.D|title=Evolved Homicide Modules|url=http://www.philosophy.dept.shef.ac.uk/AHRB-Project/Papers/Non-pdf-papers/Buss.html}}</ref> پێشنیار کراوە کە ئەم ڕێژە بەرزەی کوشتن دەرئەئجامی بەربڵاوی توندوتیژییە لە کۆمەڵگەی باشوری ئەفریقا و پەسەندێتی دیاردەکەیە لەڕووی کۆمەڵایەتییەوە و ھەروەھا بیروڕا کۆنەخوازەکان لەسەر ئافرەتان یارمەتیدەر و ڕێخۆشکەر بوون بۆ تەشەنەکردنی کردەکە. لێکۆڵینەوە ئەنجامدراوەکان لە ئیتاڵیا دەرخەری ھەمان ئەنجامن کە بەھا کلتوورییەکانی پیاوان ھەیانە دەربارەی پێگەی ئافرەتان لە کۆمەڵگەدا پەیوەستە بە ئەگەر و ڕێژەی [[کوشتنی ژن]]انەوە.<ref name="mizey">{{cite journal|last1=Mize|first1=K.D.|last2=Shackelford|first2=T.K.|last3=Shackleford|first3=V.A.|title=Younger women incur excess risk of uxoricide by stabbing and other hands-on killing methods|journal=Personality and Individual Differences|date=2011|volume=50|issue=7|pages=1120–1125|doi=10.1016/j.paid.2011.01.038}}</ref>